Pexeso pro děti
na prázdniny

Za pár korun spoustu legrace
a ještě dětem cvičíte paměť.
Kód: NaPrazdniny

199 s kódem
Okruh Jižním ostrovem z Christchurch přes Lake Tekapo, Lake Te Anau a Milford Sound, Wanaka, Fox Glacier, Hokitika, Motueka, Nelson Lakes, Blenheim a Kaikoura zpět do Christchurch. Krásné vánoce strávené s dětmi (syn pracuje na Taiwanu a strávil s námi 10 dní, dcera zde pracuje a cestuje a rovněž se k nám přidala).
Tak toto je země, kam bych se ještě jednou vrátila. Čolověk neví, kam se dříve podívat - hory - táhnoucí se stovky kilometrů, nádherná květena, nádherná příroda, čistá jezera, skvělé víno, příjemní lidé a parádní zázemí pro cestovatele...jen kdyby to nebylo tak daleko.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
19 komentářů
  • listopad 2017 až leden 2019
  • 86 zobrazení
  • 8
  • 1919
V srpnu roku 1988 jsme na lopotně získanou doložku a devizák vyrazili do tehdejší Jugoslávie. Hezky autobusem, na zádech každý těžkou krosnu se stanem, spacákem, ešusem a proviantem. V Bratislavě jsme podstoupili potupnou podrobnou kontrolu obsahu krosen, ale pak konečně hurá směr Makarská. Tam jsme vystoupili a hned chytli stop - mladé Italy, kteří nás vzali na trajekt a pak ještě i dál na Hvar. Po pár dnech jsme se přesouvali na Korčulu a potkali skoro stejně starý slovinský pár - takoví studentíci to ještě byli. Na Korčule jsme společně přespali pod širákem, ráno dali ještě kafe a rozešli jsme se. Dalmátské ostrovy jsme hezky procestovali - busem, stopem, lodí, pěšky - a občas jsme je potkávali. Bylo to asi znamení :-) tak jsme si vyměnili adresy, hned v zimě přijeli zalyžovat si s námi, a od té doby jsme spolu trávili každé léto vyjma těch roků, kdy se rodilo (celkem 5x). Díky nim jsme procestovali méně turistická místa chorvatských ostrovů. Poslední roky se vídáme spíše na prodloužené lyžařské nebo cyklistické víkendy, občas dovolenou jako Island - ale stále jsme v kontaktu a stále je to skvělé, nevyhořelé.
Tak jsme to museli jet oslavit na místo činu, kde jsme se potkali, na Hvar. A krásně jsme si to užili.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • září 2018
  • 193 zobrazení
  • 4
  • 44
Druhým rokem jsme se zúčastnili tradiční vinařské slavnosti, při níž je do země zaraženo požehnané hotařské znamení, které zakazuje vstup do vinohradu. Jako obvykle se vyráželo z obce Havraníky přes krásnou krajinu Národního parku Podyjí, cestou hrála muzika, popíjelo se víno, pojídaly dobroty z košíku místních dam spolku Hroznové kozy (co doma napekly .-)...a nakonec v muzeu Charlese Seasfielda bylo důstojné ukončení s cimbálkou, občerstvením a nakonec parádní muzikou rockové kapely Beruška...podle názvu by nikdo nečekal, že to tak skvěle rozjedou.
Akci spolupořádají naši kamarádi z Popic, kteří zde mají penzion a kteří byli hlavními aktéry při budování muzea - bez neuvěřitelně aktivní paní domácí by muzeum nikdy nestálo.
Kategorie: vesnicezábava
více  Zavřít popis alba 
  • 9.9.2018
  • 36 zobrazení
  • 2
  • 00
Izrael jsme navštívili v období velikonočních svátků, abychom využili 2 volné dny. Úplně ideální to nebylo, protože v tomto období slaví Izraelci svátek pesach, kterým si Židé připomínají osvobození izraelského národa z egyptského zajetí a sjíždějí se sem z celého světa, což má za následek neskutečné davy lidí. Oslavy Pesachu probíhají celý týden. K nejvýznamnějším částem patří tzv. pesachová večeře, zvaná seder (česky pořádek). Předčítá se vyprávění související s osvobozením Židů. V průběhu večeře se několikrát žehná nad sklenicí vína. Servíruje se nekvašený chléb (maces), symbol toho, že Židům chleba nestihl ani vykynout, když prchali z Egypta. Svůj význam má také sederová mísa, která obsahuje opečenou kost. Ta připomíná obětního beránka, vejce uvařené natvrdo zase nový život, nekynuté chleby a hořké byliny jsou vzpomínkami na hořkost otroctví a slaná voda symbolizuje slzy a Rákosové moře. Sladká hmota z jablek, ořechů, datlí, skořice a červeného vína symbolizuje maltu, se kterou byli židovští otroci nuceni pracovat a krev, která byla v Egyptě prolita.
Křesťané zase slaví velikonoce, které jsou oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Na velký pátek tak proudily úzkými uličkami Jeruzaléma směrem k chrámu Božího hrobu (kde byl Ježíš ukřižován, pohřben a následně vstal z mrtvých) zástupy z celého světa - např. černoši z Reunionu a jiní - nesou ceduli s názvem své země, jsou jednotně oblečení a zpívají náboženské písně.
I tak to bylo úžasné - dýchá tu naprosto jiná atmosféra a historie, lidé jsou tu úplně jiní... a přitom jsme se cítili díky skupinkám vojáků a vojaček na každém rohu bezpečně. Ochutnali jsme jejich skvělou kuchyni, podívali se k Mrtvému moři, do Massady, do Bethléma i na sever země. Škoda, že nebylo více času - podívat se například na jih do pouště anebo na sever ke galilejskému jezeru. I tak jsem za tuto krátkou návštěvu velmi vděčná.
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • březen 2017 až duben 2018
  • 57 zobrazení
  • 4
  • 1010
V listopadu jsme se vypravili na cca 12 dní na seychellské ostrovy. Zprvu mne tento nápad moc nelákal, připadaly mi jako snobská destinace, ale teď můžu jen a jen doporučit. Na Seychellách každý obvykle navštíví 3 hlavní ostrovy anebo aspoň některý z nich - za mne můžu doporučit procestovat je postupně všechny.
Hlavní ostrov Mahé je někde popisován jako "továrna na turistiku" - což se nám nepotvrdilo. Přestože byla hlavní sezóna, pláže byly skoro prázdné a vůbec jsme neměli pocit masové turistiky jako v jiných destinacích. Půjčili jsme si auto a každý den se podívali na více pláží anebo se prošli lesem na vrcholku místních kopců. Bydleli jsme na západní straně ostrova a rovněž jsme i prošmejdili tuto část a bylo to skvělé.
Pak jsme se lodí přepravili na ostrov Praslin, který je domovem vzácné endemické palmy s názvem Coco de mer (v překladu mořský kokos).Tato palma neroste nikde jinde na světě než zde v národním parku Vallée de Mai (tedy Májové údolí). Palmy plodí největší a nejtěžší ořechy na světě (až 32 kg těžké). Plod samičí palmy připomíná ženský klín a květ samčí palmy připomíná ... no ...viz foto .-).
A nakonec jsme jeli na malinký ostrov La Digue. Je tak malý, že se zde přepravuje pěšky anebo na kole. Tak jsme si půjčili kola a ostrov hezky projeli. Na tomto ostrově je vyhlášená pláž Anse Source D'Argent. Pláž je nádherná díky svým skaliskům, ale zrovna byl odliv a na plavání nic moc - ve vodě byla vodní tráva a koupání za moc nestálo. Takže jsme chodili (tedy jezdili na kole) na jiné pláže - tam zase člověk musel být opatrný na zpětné proudy, ale dalo se tam hezky vyřádit ve vlnách.
Sečteno a podtrženo - zajistli jsme si letenky, přes booking našli hezké ubytování za rozumnou cenu a stravovali jsme se velmi často na ulici u stánků take away - vynikající curry, grilované ryby ... A co se týče domorodců - jsou to většinou kreolové a jsou úplně v pohodě, člověk se tam cítí bezpečně. Krásná destinace..nakonec - proč jinak by se o ní mluvilo jako o jednom z rájů na zemi?
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • listopad 2017
  • 105 zobrazení
  • 6
  • 66
Obyčej zarážení hory (hora je postaru vinohrad) a s ním spojené slavnosti má své kořeny už ve středověku. Je znamením, že do vinohradu až do vinobraní nesmí vstoupit nikdo, kromě samotného vinaře, a to z prostého důvodu – ochrany dozrávajících hroznů.
Obřad, při němž se „zarážala hora viničná“ zamezoval vstup do vinohradu všem, kteří tam neměli co pohledávat. Po vinohradu se mohli pohybovat jen majitelé a takzvaní hotaři, kteří měli za úkol ohlídat vinice před zloději a špačky. Porušení zákazu vstupu se přísně trestalo. Za vstup do cizího vinohradu hrozilo utětí nohy, za utržení hroznů utětí ruky a výjimkou nebýval ani trest nejvyšší. Zákaz se nevztahoval jen na těhotné ženy a nemocné, kteří si v horkém dni mohli utrhnout tři hrozny, případně o ně vinaře poprosit.
Ve vinohradu byla vztyčena bylinami a vinnou révou ozdobená májka a jeden z hotařů měl vystřelit do všech světových stran. Tím měly být hrozny chráněny před špačky a špatným počasím.
My jsme se zúčastnili zarážení hory mezi Havraníky a Popicemi na Znojemsku. Akci pořádal "Spolek přátel Hroznové kozy" a občanské sdružení Popice Charlese Sealsfielda - v Havraníkách se všichni účastníci sešli, kněz posvětil májky a všichni se vydali do vinohradů. Ve třech vinohradech byly postupně vztyčeny májky, hotaři přísahali věrnost vinařům, k tomu hrála cimbálová muzika, mnohé ženy a muži i děti měli dobové kroje, ženy nabízely z košíků dobroty - a pilose výborné víno.
Celá akce měla úžasně pohodovou atmosféru, takový výlet s muzikou, pitím, zastávkami a poleháváním na voňavé louce nebo mezi vřesy....
Kategorie: dokumentykultura
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • září až říjen 2017
  • 72 zobrazení
  • 3
  • 44
Nádherné město Porto je druhé největší město Portugalska a je nejvíce známé kvůli portskému vínu. Víno se sváželo po řece Douro, která protéká městem a a nedaleko odtud ústí do moře Centrum města Porto bylo zapsáno do Seznamu světového dědictví UNESCO.
Půjčili jsme si auto a údolí jsme v průběhu nějakých 6 dní projeli. Vždy jsme se zastavili v nějakém městečku (bydlení jsme sháněli cestou přes booking) a další den pokračovali dál - a samozřejmě jsme notně ochutnávali nejen portské, ale i jejich výborná vína.
Skvělá země - architektura, příroda, víno - a hlavně milí lidé. Na pyrenejském poloostrově se cítíme čím dál tím lépe :-)
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • říjen 2017
  • 27 zobrazení
  • 4
  • 11
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • jaro 2017
  • 96 zobrazení
  • 6
  • 77
O velikonocích jsme se vydali z Bilbaa (sem letecky, pak půjčeným autem) tentokrát na západní stranu Španělska. Do Santiaga del Compostela podél moře, zpět vnitrozemím. Cestou jsme všude naráželi na poutníky slavné svatojakubské poutní cesty.
Svatojakubskou cestu může poutník začít prakticky od z domova (a někteří to opravdu dělají). Po Evropě dnes vede poměrně hustá síť svatojakubských cest, značených žlutými šipkami. Nicméně většina lidí začíná svoji pouť až ve Španělsku, kde mají cesty největší tradici a nejlepší infrastrukturu (značení, hustou síť ubytoven a restaurací připravující menu pro poutníky). Nejznámější a pro mnoho lidí ta pravá svatojakubská cesta je Camino francés (francouzská cesta). Francouzská proto, že začíná ve francouzském městě St. Jean Pied de Port, které je od Santiaga vzdálené 764 km. Tato cesta je rozhodně nejfrekventovanější. Druhá nejoblíbenější cesta je Camino Portugués (portugalská cesta). Třetí se umístila Camino Norte (severní cesta), následována Via de la Plata (Stříbrná cesta) a žebříček uzavírá Camino Primitivo (Základní cesta) , o které se říká, že je nejtěžší. Kdo chce obdržet certifikát o absolvání cesty, nemusí ujít celou trasu. Minimum je závěrečných 100km pro pěší a 200km pro cyklisty.
Španělsko nám přirostlo k srdci a rozhodně nesdílím názor, se kterým se setkávám tady - že jsou úplně maňána. Krásná architektura, vynikající kuchyně - to je bonus k tomu, jaký je to kultivovaný národ, všude čisto (ano, ještě jsem nebyla v centrálním Španělsku, ale na severu i v Andalusii to platí), vstřícnost, na silnicích žádný hazard a nervačení...Už se těším, až se (doufám) podívám do dalších oblastí.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
45 komentářů
  • březen 2016 až duben 2017
  • 385 zobrazení
  • 8
  • 4545
Lednová cesta za krásami Jižní Patagonie v Chile včetně krátké návštěvy argentinské Patagonie (1. týden) a návrat do středního Chile za krásami vinic (2. týden).
Chile je nádherná civilizovaná bezpečná země, člověk si tam připadá jako někde ve Španělsku. 86 % obyvatel tvoří běloši, 12 % původní obyvatelé (zejména Indiáni kmene Aymarů ze severní strany a kmene Mapucho na jihu v Ohňové zemi). Lidé jsou pohodoví, vstřícní, od řidičů se máme co do slušnosti a umírněnosti co učit. V lednu v Chile panuje pravé léto. Kolem santiaga bylo nad 33 C, v Patagonii bylo kolem 14 - 18 C, ale většinou fučel velmi silný vítr, který člověka zvláště v horách na nechráněných místech přímo klátil k zemi.
Ubytování v národním parku, který byl v Patagonii naším hlavním cílem, je nutno zajistit hodně dlouho dopředu a je strašně drahé - park přetéká lidmi a kapacity nejsou velké, což je na druhou stranu dobře, že si tak chrání jedno z nejkrásnějších a nejčistších přírodních lokalit na světě.
Park je prostě úchvatný - nádherné scenérie odkudkoliv, vzduch silně voněl nějakou medovou vůní, kvetlo spoustu známých ale i neznámých květin a co se týče fauny, potkávali jsme spoustu lam guanaco, pštrosů nandů, nad hlavami nám létala i skupina 9 kondorů, a co byl velký zážitek - ráno jsme cestou na výlet potkali u cesty pumu - koukali jsme na sebe nějakých 30 vteřin na vzdálenost 4 m, my byli naštěstí v autě :-)...
O přechodu hranic do Argentiny a zpět jsem četla plno negativních zkazek, ale úředníci jsou si silně vědomi toho, že je turistický ruch živí a poslala bych tam na stáž chorvatské nebo slovinské celníky.
Jižní Argentina - opět velmi příjemní lidé, bezpečno.
Litovala jsem, když jsme se přesouvali zpět do Santiaga, Patagonie je prostě nádherná. Ale samozřejmě každá část Chile má co nabídnout, takže jsme zatoulali do horských částí na východ od Santiaga, a pak jižně směrem k moři přes Colchagua valley s vinice červeného, až do malebného města Valparaíso.
Měli jsme v Patagonii a pak i ve středním Chile půjčené auto, což nám značně usnadnilo přesuny. Kdybych měla více času, jela bych na sever do pouště Atacama a místní velmi doporučují oblast jezer nad Severní Patagonií. Tak třeba jednou...
V době, kdy jsme se toulali po středím Chile, 80 km jižně od nás řádily hrozné požáry, které se nedařilo uhasit a díky silnému větru postupovaly k jihu. Chile je země, kde jsou častá zemětřesení a sopečné erupce, a když se chudáci lidi vzpamatují z jednoho živlu, už zase bojují s jiným. Ale je to krásná země plná milých lidí.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
68 komentářů
  • zima 2016/2017
  • 219 zobrazení
  • 8
  • 6868
okruh nádherným Severním Španělskem - naprostá nádhera - čistá krajina, zachovala středověká městečka, příroda v Pyrenejích, milí vstřícní lidé...nejde si tu zemi nezamilovat
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • červenec 2016
  • 85 zobrazení
  • 3
  • 1111
Velikonoční výlet ostrovem, který nás velmi mile překvapil. Určitě v jarním období je více zelený než přes žhavé léto, ale je tu neskutečné množství zachovalých památek starého Řecka, krásná městečka na pobřeží i v horách, krásné pláže (my jsme se dostali na jednu z nich v přírodní rezervaci severně od Castellammare del Golfo) a výborné jídlo a víno. A samozřejmě příjemní ostrované. Přiletěli jsme do palerma (dost pozdě večer), půjčili si auto a vyrazili do přímořského ěmstečka cefalu na severním pobřeží. Ráno jsme vyrazili vnitrozemím východně okolo Etny do Taorminy )říká se jí výstavní síň Itálie..je mondénní ale velice příjemná), pak na jih do Syrakus, poté jižním pobřežím do Agrigenta, kde jsou nádherné zachovalé řecké chrámy, a odtud na severní pobřeží.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • březen 2016
  • 82 zobrazení
  • 0
  • 44
Cestu jsme podnikli v listopadu 2015 s přáteli (byli jsme 4). Rozhodli jsme se projet jižní část Peru, na severní část nám už bohužel nezbyl čas.
V Peru jsme navštívili známá místa; kdybych se měla příště rozhodovat, váhala bych mezi jezerem Titicaca (kde jsme byli) a např. horami (Huascarán) nebo Amazonií, ale Cuzco s okolím nebo kaňon Colca rozhodně stojí za návštěvu. I Titicaca je samozřejmě zážitek na celý život..až na tu nadmořskou výšku :-)
Spousta lidí nás zrazovala od cestování zapůjčeným autem, ale bylo to naprosto skvělé - část Peru jsme objeli sami dle vlastního časového harmonogramu a rozhodně jsme neměli špatné zkušenosti. Bydlení jsme sháněli většinou předem přes booking.com, všude perfektně klaplo a navíc odpovídalo nabízenému standardu. Samozřejmě jsme byli informováni o vysoké kriminalitě - ale dávali jsme si na své věci pozor, nelezli kam jsme neměli, a vše přežili bez úhony.
Cesta po Peru byl zážitek, trochu kalený jedinou věcí - problémy s výškou.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • listopad 2015
  • 111 zobrazení
  • 6
  • 99
Země, která položila laťku hodně vysoko. Země, která je tak jiná…člověk se tam mnohde cítí bez přehánění jako na jiné planetě. Neskutečná rozlehlá lávová pole a dýmající sopouchy, hory hrající všemi barvami, horké potoky, v nichž se dá koupat, překrásné vodopády, ledovcové splazy, černé pláže a stovky labutí na vlnách oceánu…a v co jsem ani nedoufala – viděli jsme barevný koncert na noční obloze – polární záři.
Dovolenou jsme si naplánovali na 9 nocí a tomu přizpůsobili program tak, abychom viděli co nejvíce zajímavých lokalit. Letěli jsme přes Londýn, auto i bydlení jsme měli zajištěné předem – zejména auto a bydlení v atraktivnějších oblastech nelze řešit v prázdniny na pas blind. Většinu bydlení jsme zajišťovali přes booking.com, něco přes doporučené stránky v Lonely Planet. Doporučuji to řešit aspoň 2 měsíce předem, my jsme něco sháněli dva tři týdny před odjezdem a už byly k dispozici jen dražší varianty.
K popisu některých lokalit jsem si vypůjčila informace z webu mundo.cz anebo z průvodce Lonely Planet.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
226 komentářů
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
71 komentářů
  • červenec 2015
  • 219 zobrazení
  • 12
  • 7171
Dnes jsem se dostala služebně do areálu firmy Kovosteel ve Starém Městě (u Uherského Hradiště), která se zabývá zpracováním šrotu a recyklací nejrůznějšího druhu materiálů. Za ta léta, co jezdím kolem, se areál zvelebuje a rozrůstá o množství atraktivních předmětů či staveb - nejdříve si tam pořídili maják, pak velkou loď, letadlo..a před pár léty (tuším je to cca 6 let) se začala objevovat zvířata posvařovaná ze šrotu …. vzniklo zajímavé kovozoo. A u kovových zvířat jsou stejné popisky jako v klasické zoo. Zvířat nejrůznějších velikostí je asi 460, pokud jsem nepopletla údaj.
Prý jsou i zaměstnanci motivováni k vymýšlení nových kousků :-).
Kromě kovozoo je zde krásně zrenovovaná budova starého cukrovaru, ve které jsou nejen kanceláře, ale i místnosti, kde se dá udělat svatba, je tam malé kino (spíše pro vzdělávací akce), střídají se zde výstavy (dnes tam byly malé maketky majáků z celého světa včetně popisek), a co se mi líbilo - střídá se tu jedna třída školkáčků za druhou - dnes jsem viděla děti, jak se učí třídit odpad: paní dětem vysvětlila, že na podlaze je rozházen odpad nejrůznějšího druhu, pak ukázala různé barevné kbelíky s vysvětlením na co je který, děti seřadila do vláčku, který rejdil mezi odpadky a děti se postupně odpojovaly, sbíraly odpad a šly jej hodit do správného kbelíku - pokud se mýlily, bylo jim vysvětleno co a jak.
Celý areál je moc hezký, dokonce sem lidi chodí v rámci výletů (platí se vstupné) a po areálu je možno projet se výletním vláčkem.
Fotky jsem pořídila narychlo mobilem, takže kvalita pofidérní - navíc poprchalo a nebylo moc času - ale i tak si lze díky nim udělat o areálu obrázek.
více  Zavřít popis alba 
22 komentářů
  • 23.6.2015
  • 167 zobrazení
  • 5
  • 2222
Duben 2015...až teprve teď jsem se dostala vyvěsit zde fotky. Madeira je nádherná, pro mne jedno z nejhezčích míst v jižní Evropě. Jeli jsme jako obvykle na vlastní pěst. Bohužel jsme to tentokrát naplánovali na příliš krátko - doporučuji aspoň 6 až 7 dní čistého času. Půjčili jsme si auto, takže jsme stačili objet pár hezkých míst - na východě poloostrov S?o Lourenço, na západě jsme projeli horské vesničky a dorazili do Porto Moniz s lávovými bazénky, dali jsme jeden výlet k levádám a jeden výlet do hor skončil celkem fiaskem, neb docela hustě pršelo a byla hustá mlha - ale v závěru dne jsme dorazili ke krásnému golfovému hřišti s výhledem na moře, kde se snažili díky počasí získat klienty za každou cenu - vylézalo sluníčko, dali nám úžasnou cenu včetně půjčovného nářadí i vozíku :-) ... tak jsme si popravili náladu. Odjeli jsme bohužel před květinovými slavnostmi, ale i tak jsem skákala nadšením nad divoce rostoucími kytičkami a krásnými parky či ozdobenými domy.
Madeira je neuvěřitelně hornatý ostrov - aby tu vyrůstali Ronaldové, fotbalová i jiná hřiště jsou často stavěna částečně na střeše domu, zakutaného do skály, a hřišť tu skutečně moc není. I letiště bylo stavěno složitě...viz pár obrázků. Kdo uvažuje, kam na dovolenou - a nebude mu scházet čvachtání se v moři - tak Madeiru doporučím všemi deseti.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
96 komentářů
  • jaro 2015
  • 285 zobrazení
  • 9
  • 9696
Do Paříže jsme se vypravili hlavně proto, že můj muž si přál aspoň jednou vidět velký tenis. Dali jsme si cíl jen tak se potloukat po Paříži, nehonit se po památkách, spíš si vychutnat atmosféru na ulici.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
15 komentářů
  • květen 2015
  • 80 zobrazení
  • 4
  • 1515
Vydařený prodloužený víkend - skvělé ubytování v Leogang přímo u dojezdu, krásné rozsáhlé středisko a pravé zimní podmínky - jeden den azuro, druhý den chumelenice s větrem. V části střediska Leogang je na kopci u lanovky nejvýše položený pivovar v Rakousku - vaří takové nasládlé pivo a udělali v něm i stylovou restauraci, kvůli které v úterý a pátek funguje lanovka, aby si lidi zašli na večeři. My jsme tam měli apres ski a když jsme o půl šesté sjižděli dolů 4 kilometrovou sjezdovku, míjeli jsme ratraky a kochali se nádherně zabarveným nebem nad skalami, jak zapadalo sluníčko.
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
41 komentářů
  • 7.2.2015
  • 265 zobrazení
  • 7
  • 4141
V posledních letech se snažíme zkrátit nepříjemnou část podzimu pobytem někde v teplé oblasti. Tento rok jsme na výlet neměli k dispozici moc času a navíc jsme tento čas nechtěli strávit složitými přejezdy, takže výběr destinace byl trochu komplikovaný. Nabízelo se Bali, na které jsme však měli spoustu protichůdných názorů, ale nakonec jsme se nechali přesvědčit, že kdo chce, nemusí dovolenou strávit v turisticky přeplněné oblasti Kuty. Jeli jsme na vlastní pěst, první destinaci jsme měli jasnou – hned z letiště jsme odjeli na východní stranu ostrova do ještě málo turisticky rozvinutého Amedu. Tady jsme strávili první 3 noci (měli jsme příjemné bydlení hned u moře v přímo rajské zahradě) – první den jsme se motali po okolí a šnorchlovali, druhý den jsme jeli na výlet do okolí. Další destinací byl Ubud ve vnitrozemí – tady se nám podařil krásný jednodenní výlet do okolí přes místní agenturu. A pak jsme úplně změnili plán – nejeli jsme na sever Bali, ale naopak jsme lodí odjeli na ostrov Gili Trawangan u ostrova Lombok – a dobře jsme udělali…nádhera. Tady jsme strávili další 3 rajské dny a na poslední štaci jsme se přesunuli na jih Bali k pláži Balangan – abychom to pak už měli blízko na letiště. Cestu domů jsme přerušili na 1 den v Hongkongu – bylo to sice fajn, nesedět dlouho v letadle, ale po takových krásných dnech být ve velkém čínském městě nebyla žádná sláva.
Celkově hodnotíme Bali i ostrovy Gili jako kouzelné místo k dovolené: Bali je (jako jediný indonéský ostrov) téměř výhradně hinduistické, lidé jsou neskutečně milí a vstřícní (byť je na turistu ze všech stran nátlak k využití nějakých služeb), je tam spoustu přírodních krás i historických památek – a nejen památek – jejich kultura je celkově úplně jiná a zajímavá. Ostrovy Gili jsou příjemné dovolenkové malinké ostrůvky s převážně muslimským obyvatelstvem, neméně milým než na Bali (muslimové zde mají své náboženství prý daleko volnější a posunuté jinam ve spojení s bývalými náboženstvími a animismem). Co je katastrofální a neviděla jsem to zatím ještě nikde na svých cestách, je jejich „odpadové hospodářství“ – plasty, papíry a vlastně všechen odpad se válí, kam oko dohlédne, spalování se děje s příchodem večera a vypadá to jak indiánské signální ohně.
Ale pokud se někdo bude rozhodovat, zda na Bali vycestovat, řeknu mu: „Stojí to za to“.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
106 komentářů
V srpnu se nám podařil neskutečně krásný výlet do kanadské Alberty, kde jsme – bohužel celkem ve chvatu – projeli krásné národní parky Banff, Jasper a Columbia Icefield Park. Canadské Rocky Mountains jsou neskutečně nádherné, člověku to bere dech, když jede stovky mil údolím a stále má kolem sebe masív skal s měnícími se tvary a barvami, místy jsou pokryty vysokými vrstvami ledu, kolem nádherná jezera, lesy, řeky… Hory jsou plné divoké zvěře včetně grizzliů, což zvyšovalo adrenalin :-). Žádného jsme „zoči voči“ nepotkali, jak nám ale prozradila pracovnice Banff NP, zaměřila tříletého samce asi 100 m od nás, když jsme svačili na hřebeni a kochali se vyhlídkami. Mladý samec včetně svých dvou sester dostal coby mimino obojek, aby je šlo monitorovat. Nyní se rozhodl trochu zlobit turisty, proto správa NP monitoruje jeho pohyb v blízkosti stezek. Viděli jsme lososy chinook, kterak dopluli do cíle své dlouhé cesty a zrovna kladli v mělké řece vajíčka, viděli jsme krásné bělohlavé orly a jiné dravce, pozemní veverky, nádherné horské květiny..Počasí bylo luxusní – ve výšce 2500m jsme měli i nad 30 stupňů, takže jsme celkem v pohodě spali i ve stanu.
Cestu jsme zahájili i ukončili v Seattle, kde žije můj bratr, který cestu naplánoval a uskutečnil s námi. My jsme se pak ještě zastavili ve Vancouveru – je to hezké moderní město, obklopené krásnou přírodou – ale hory jsou hory. Taky jsme zajeli jeden den na Olympic Peninsula, ale nebylo moc času – jen jsme se prošli po zajímavém výběžku do moře.
Těšila jsem se na fotky jak z katalogu :-) ale v Britské Kolumbii i v severní části státu Washington byla spousta lesních požárů, které způsobily opar nad horami – naštěstí nebyl kouř cítit, ale na fotečkách je to znát.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
146 komentářů
Krásná dovolená po Itálii...Vzhledem k tomu, že na jih je cesta dlouhá, cestování jsme si rozdělili na 3 části - první den jsme dojeli ke známým v Manzanu na východ Udine a ubytovali se uprostřed vinic s nádhernou vyhlídkou na Julské Alpy ve Slovinsku. Další den jsme vyrazili na jih směr Ancona, která leží na východním pobřeží v oblasti Marche...nádherná kopcovitá krajina podobná Toskánsku - na každém větším kopci stojí středověké město či vesnice, města jsou krásná a čistá. Bydleli jsme 2 noci v malinkém penzionu a odtud se vydali k moři anebo naopak do vnitrozemí (překrásné městečko Ascoli Piceno). Pak jsme zase zvedli kotvy směr poloostrov Gargano (pomyslná ostruha italské boty) - tady jsme neměli nic zařízeno, tak jsme to vzali severním pobřežím okolo. Krásná ale strašně "busy" městečka Pestchi nebo Vieste nás odradila svou lidnatostí a těžkou dostupností moře či večerních procházek, tak jsme pokračovali na jih a objevili překrásný kemp pod piniemi přímo u moře. měli volný bungalov s kuchyňkou, obchůdek se vším co srdce ráčí, vynikající restaurací a barem přímo u oblázkové, čisté a nepřeplněné pláže (v Itálii kombinace skoro nemožná). Ze základny jsme podnikali výlety do okolí, včetně lodního výletu podél pobřeží protkaným jeskyněmi, půjčili jsme si kanoi anebo jen lelkovali u vody. Cestu zpět jsme vzali zase na tři etapy, zastavili jsme v krásném městě Urbino, celém vystavěném v období renesance.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
94 komentářů
  • léto 2014
  • 360 zobrazení
  • 4
  • 9494
Ve svátky okolo 8.května jsme se coby peloton 14 osob vypravili k Balatonu. My jsme v pensionu Obester byli asi počtvrté, vždy na nějaký prodloužený víkend. První den jsme si udělali "kratší" výlet cca 45 km kolem Kis Balatonu (na západním cípu Balatonu) a druhý den jsme objeli západní část Balatonu, po 65 km jsme dorazili na protější břeh a odtud se zěpt dostali lodí do Badacsonye. Stačili jsme ochutnat spoustu dobrého jídla i vína.
Ne všechny fotky jsou moje, ale doufám, že poslouží pro zkouknutí mými kamarády a pro inspiraci na cesty pro ostatní.
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
24 komentářů
  • květen 2014
  • 137 zobrazení
  • 3
  • 2424
Nejkrásnější období roku je v plném proudu.....
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • jaro 2014
  • 131 zobrazení
  • 4
  • 1010

Nebyla nalezena žádná alba.

Adresa na Rajčeti

www.lippka.rajce.idnes.cz

Aktivní od

17. ledna 2012

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno

Mí oblíbení lidé na Rajčeti

reklama